Školní rok 2015/2016 jsme místo třídního výletu zakončili dlouho plánovaným rodinným výletem
do oblasti Yushan National Park, konkrétně do vesnice s horkými prameny
Dongpu a poté do Alishanu.
Vyrazili jsme v neděli brzo ráno a žádné speciální zastávky
jsme neměli naplánované. Avšak těsně před vesnicí Dongpu, v Xinyi, jsem
uviděla ceduli na Xinyi Winery (信義鄉農會梅子酒莊/布農文化中心),
tak jsme se to rozhodli prozkoumat. Bylo
to jedno z vyhlášených taiwanských center, kde zpracovávají lokální víno a
švestky a lidé místního kmenu Bunun z nich pak produkují víno a pálenky. V prodejně bylo pěkně veselo – prodavači nalévali
ochutnávky jednu za druhou (hlavně sobě), až jsme se
museli držet, aby to s námi v těch takřka 40 st. venku nepraštilo :O
Druhý den ráno jsme vyrazili na údajně lehkou túru k duhovému vodopádu. I když jsme se vraceli v půl jedenácté, bylo už strašné vedro, a tak Ondra musel schovávat našeho chlapečka pod deštníkem.
Horská cesta do Alishanu měla být další bodem programu, ale po přejetí sedlem na jižní stranu pršelo a padla obrovská mlha, a tak jsme oblastí Takata jenom projeli a túru odložili na jindy. I v Alishanu poprchávalo, ale od procházky nás to už neodradilo!
Vrcholným zážitkem byl východ slunce na obratníku Raka v den slunovratu. To vlastně znamenalo vstát ve 3.20 ráno a jít na vlak. Kolem nádraží to ve 4 ráno bylo jako na Václaváku, přestože bylo jenom 12 st.! Každopádně náš synek byl jednoznačně jako nejmladší člen tohoto davu v centru pozornosti, stejně však v trojích ponožkách a zabalený do deky pokračoval spokojeně ve svém spánku. Ze stanice Chushan jsme se rychlým krokem vydali na Ogasawara Viewing Platform (2500 m.n.m.) a utekli tak největšímu davu. A stálo to za to – byl to opravdu neskutečný zážitek!
Nazpátek jsme už šli pěšky a užívali si ranního sluníčka a klidného brzkého rána v horském středisku.
Posledním bodem programu byla krátká zastávka na nákupy na Old Street ve Fenchihu a prohlídka starých mašin alishanské úzkokolejky.
