Hong Kong je město v
Jihočínském moři a rozkládá se na několika ostrovech a poloostrově. Letiště je dosti daleko
od hlavní části Hong Kong Island (Victoria), ale díky skvělé dopravě se tam dá
dostat za hodinu v podstatě odkudkoli. Kromě letištních autobusů zajišťuje dopravu taky vlakový expres z Hong Kong Station, k jehož lístku je zdarma minibus do
dalších částí města.
My jsme jeli
letištním autobusem, protože jsme první dvě noci chtěli strávit v hotelu na
pláži a zamířili tedy na Gold Coast v "Nových teritoriích".
Obavy z nedostupnosti civilizace byly naprosto zbytečné - pár minut od hotelu
bylo malé náměstí v italském stylu s restauracemi, bary, supermarketem, 7/11 i McDonald´s. Gold Coast Hotel je
krásná prázdninová destinace, taky protože z hotelu vede branka rovnou na pláž a
podél pláže chodník až do přístavu.
I když jsme neměli potřebu nikam vyjíždět, udělali jsme si podvečerní výlet do Tuen Mun - do parku a na večeři.
Hong Kong patří
mezi nejhustěji osídlené oblasti světa a celé město funguje jako vícepatrové:
v podzemí je metro a podzemní chodby pro davy lidí, na ulici jezdí auta a další
doprava, další lidé se pohybují po "footbridge path", což jsou nadchody, které propojují jednotlivé budovy. Problémem bylo, že Google navigace nadzemní
cesty nezná, a tak jsme se jako jedni z mála snažili pohybovat po ulici….tedy ovšem kromě nákupní zóny kolem Paterson Street. I na dětském hřišti bylo docela plno.
Na ostrově Hong Kong
jsme dvě noci bydleli v úplném centru kolem metra Wan Chai - na každém rohu
byly bary či kluby a nebýt našeho mimi, tak bychom hotel v noci ani
nepotřebovali :O Uniknout z ruchu města se dalo do Hong Kong parku a botanické
zahrady, akorát obě zelené zóny jsou až v kopci, takže ve spojení s naším blouděním po
ulici jsem na nás byla večer únava znát.
V neděli jsme cestou
na Central Plaza náhodou narazili na Sky Chapel, tedy kostel v oblacích, kde probíhala v 75.patře bohoslužba a kam jsme se na chvilku podívali - zpívalo se, tancovalo se a my obdivovali úžasné výhledy i velmi specifický styl mše.
Poté jsme zamířili
na Victoria Peak, vrchol hlavního ostrova, kam jede podobně jako na Petřín
lanovka, jen tam směřuje více lidí a lanovka jede strměji (v úhlu až 45 st.).
Ale vyhlídka zejména ze Sky Terrace stála za to!
V Hong Kongu se
míchají komunity z jihovýchodní Asie a přináší sem i svou kulturu a zvyky,
takže je úplně normální se scházet podél metra či v parku, roztáhnout si svoji
krabici nebo jinou podložku a obědvat nebo odpočívat jen tak se známými.
Poslední večer jsme
chtěli ještě stihnout Light Show, kterou jsme sledovali z pirátské lodi a byl
to vrcholný zážitek celého našeho pobytu.
Bohužel jsme
nestihli výlet na Lantau Island se sochou Buddhy (ten je ale menší než ten taiwanský) a taky na ekologický ostrov Lama, takže tyto dvě místa stejně jako DisneyLand si necháváme na příště...