Taipei 101

Taipei 101

neděle 13. září 2020

Z Puli až do nebes

 

Na prodloužený víkend jsme se vypravili do středu Taiwanu, do zemědělského městečka Puli pod těmi nejvyššími taiwanskými horami. 


Předpověď ohlašovala něco málo přes 30 stupňů a jasno, takže bylo předem jasné, že ani tam se neochladíme. V Puli mají dům naši dobří přátelé Blohmovi a návštěva byla jasná volba pro skvěle strávený víkend.



V sobotu jsme vyrazili k jejich známým na zahradu a v neděli pak na vodopády Guanyin. Koupání ve vodopádu je totiž naší oblíbenou aktivitou v horkých dnech.


Top bodem programu byla turistika ve 3000 m.n.m. Děti byly takto vysoko poprvé a ze začátku jim dělalo problém i dýchat řidší vzduch. Nakonec ale neplánovaně zvládli výstup mimo značenou trasu (rovnou nahoru) až na vrchol hlavního vrcholu hory Hehuanshan do 3417 m.n.m. a pak zase zpátky hřebenem a vyznačenou hlavní cestou už i s pláčem až k hlavní silnici.





Odměnou večer byly hotelové termály v komplexu Huis Ten Bosch a Liching Villa, kde jsme i nocovali.

 




Dalším bodem programu byla vysokohorská farma ve 2000 m.n.m. Qingjing. Chovají zde ovce, koně a v okolí jsou specialitou broskve ve velikosti malého melounu a spousta dalšího evropského ovoce, které není typické pro tropy. Ovšemže potom tyto speciality prodávají za speciální ceny – broskev asi za 120Kč. Já chudě nakoupila jen tašku 2 jablka a 2 hrušky v ceně večeře pro celou rodinu, naštěstí všem chutnalo. 



Poslední noc jsme si zarezervovali ubytování úplně mimo civilizaci. Krásné nové BNB s bazénkem a s hřištěm bylo ideálním řešením pro relax na poslední večer. I když už byl pracovní týden, na onen večer se ubytovaly asi 4 taiwanské rodinky, které celý večer grilovali, popíjeli a přizvali i nás. Děti si hrály společně a my jen koukali, kde jsme se to octli.










neděle 14. října 2018

Rande naslepo v Taichungu


Už tomu bude pár let, kdy jsem se s někým naprosto neznámým rozhodla strávit celý večer, nebo vyrazit na výlet. Asi všichni pamatujete na to rozpačité čekání, zda i ten druhý se objeví, jestli bude o čem mluvit... nebo spřádáte plány, jak by se dalo korektně odejít. S podobnými obavami jsem čekala na taipejském nástupišti, navíc společně se svými dětmi, a očekávala druhou mámu se stejně starými dětmi. Bohužel nebyl moc čas společně někam krátce vyrazit a poznat se, nebo si aspoň říct, co které dítě zvládne nebo jak „únik před deštěm“ provedeme. Uklidňovalo mě jen to, že jsem se přece dobrovolně rozhodla jet poprvé sama se svými dětmi na výlet a strávit s nimi celé dva dny mimo deštivou Taipei :O Byla to pro mě vlastně i výzva, zda-li scénář  se mnou a dvěma dětmi v hlavní roli klapne a příběh bude mít pokračování…


Skupinu velice podobnou té naší jsme už z dálky viděli přicházet a dokonce přesně načas! Od té chvíle jsme byli opravdu nepřehlédnutelní. 2 matky, 2 kočáry, 2 batohy a kolem 4 „zlatohlavé“ děti. Děti a vlastně i my všichni jsme si padli do oka a nasedli na rychlovlak do Taichungu, kde jsme plánovaly 2 noci s programem přizpůsobeným prťatům. Ubytovaly jsme se v Hotelu Smile, vyrazily do parku a později na blízký noční trh.


Druhý den jsme chtěly vyzkoušet kolo, a tak jsme se vydaly vlakem do Houli, kde měla být i farma s koňmi. Po takřka půlhodinovém pochodování po vesnici bez chodníků, ke konci doprovázeném pláčem, jsme zjistily, že farma je momentálně zavřená, ale naštěstí před farmou fungovala půjčovna kol. Jak nás v půjčovně viděli, tak nám doslova vnutili elektrokola, za která jsme později byly rády. Jako obvykle dost fučelo a my tak mohly jet relativně rychle i proti větru a vyvézt skupinu na půldenní projížďku po okolí. Vše bez nehody a jenom dvě tělíčka s hlavou skloněnou během jízdy vytuhla. Houfeng Bikeway můžeme jen doporučit - tunel, mosty, železniční vinárna a další krásná místa!




Třetí den výletu jsme ještě jednou kráčely po městě a i přes přeháňky dorazily až tam, kde vznikl Bubble tea!


Potom už k naší výpravě přibyl manžel a jelo se do Lukangu, městečka, které bylo do konce 19.století druhým nejdůležitějším městem Taiwanu hned po Tainanu. Bylo známé svým vývozem srnčí kůže zejména do Japonska a dodnes jsou srnečci zobrazováni ve znacích Lukangu. Zvládli jsme projít krásnou starou ulicí, prohlédnout hlavní chrámy, navštívit galerii skla a jak jinak než vyzkoušet všechna místní hřiště. Inu, v takové skupině má prostě každý jiné priority :D





V sobotu odpoledne jsme potom navštívili i jedno muzeum, a to The Folk Arts Museum in Lugang v krásném prostředí Ding Family Mansion. 



Výlet se vydařil, všichni byli spokojení a my taky. Zvláště když my mámy jsme navečer měly chvíli klidu a bavily se tak, že si nás i na web hotelu vyfotili!