Národní pak Taroko
je asi nejkrásnějším místem na celém Taiwanu. Taroko se stalo národním parkem v
roce 1986 a je slavné díky zdejšímu specifickému pohoří a také mramorovým kaňónům či
útesům podél řeky Liwu.
 |
| Řeka Liwu kolem města Tianxiang |
Údolí vzniklo před 4
milióny let při vrásnění způsobeném pohybem litosferických desek, zejména
desky Euroasijské a Filipínské. Tímto způsobem po milionech let větrných erozí a omýváním řekou Liwu vznikl dnes čtvrtý
nejvyšší ostrov světa. Nejvyšší nadmořská výška pohoří v oblasti národního
parku Taroko činí 3742 metrů.
Při naší první
návštěvě tohoto národního parku jsme zvládli projít pouze část scénických
oblastí, většina z nich je přístupná pouze na základě speciálního povolení z
důvodu obtížnosti těchto stezek. Toto povolení lze však ve většině případů
získat na webových stránkách národního parku: http://www.taroko.gov.tw/English/.
Kmen obyvatel Taroko
alias Truku byl jedním ze 14 původních kmenů žijících na ostrově. Před
stoletími v oblasti dnešního národního parku existovalo na 79 vesnic. Tito lidé
se živili zemědělstvím, lovem a výrobou pokročilé látky, pleteniny a výšivky.
Jejich zvykem také bylo obličejové tetování. Podle jiných zdrojů měli lidé
kmenu Taroko také další, naštěstí už dávno zrušený, zvyk: uříznout nepřátelům hlavu. Lepší představu o životě tehdejších obyvatel parku poskytuje rekonstrukce původní vesnice v místě
nazvaném Buluowan, kde je rovněž možnost přespání.
Nejvhodnějším
dopravním prostředkem je vlastní automobil či skútr, jelikož je potřeba mezi
jednotlivými scénickými oblasti přejíždět, nelze vše projít pěšky (jak
jsme zvyklí u nás). Stavbu silnice skrz národní park zaplatil
její stavitel Ting Heng spolu s dalšími 212 muži životem – zavalily je balvany
padající ze skal; až do dneška zde přišlo o život celkem 450
dělníků. Ani v současnosti není tento nádherný
kaňon úplně bezpečný - na mnoha místech padá během období tajfunů kamení.
Druhou naší zastávkou byl Swallow Grotto - stezka dlouhá přibližně půl
kilometru, která je asinejznámější z celého Taroka. Povinností je při jejím procházení vzít si helmu. O tom my jsme ale nevěděli.
Třetí zastávkou byl
pak Lushui trail - velice příjemná procházka s překrásnými vyhlídkami. Součástí
této trasy byl asi 30 metrů dlouhý tunel, takže jsme museli zapnout naše
mobilní svítilny.
Další den jsme se
vydali projet Tarokem skrz na skrz po Highway vedoucí do Nantou. První
zastávkou byla horská vesnice Tianxiang, jejíž dominantou je Xiangde Temple,
Daxiong Baodian a zejména pak sedmipatrová pagoda poskytující vyhlídku do širokého
okolí.
Dále proběhla procházka
přes visuté mosty pokračující až k jezeru Lianhua, které jsme ale z časových důvodů
museli vynechat.
Highway vedoucí z
Hualien do Nantou je považována za jednu z nejnebezpečnějších cest na světě
vůbec - stoupá od moře až do téměř 3300 metrů nad mořem a poté zase klesá zpět. Pravdou však je, že cesta je výborně
udržovaná, v každé horší zatáčce jsou veliká zrcadla a nebezpečí hrozí spíše za
deště nebo po tajfunu. Nám ale počasí přálo, a jak!
Na další zastávce
nás přepadl hlad, takže kromě mnoha fotek s 3200 let starým stromem (Bilu Sacred Tree) jsme se
občerstvili v horské chatičce s výborným jídlem, ochutnávkou medu a sušených
hub.
A pak už jsme jen
stoupali výš a výš až do nejvyššího bodu nad Dayulingem (3 275 m.n.m), kde jsme opět potkali mnoho turistů,
kteří si vyjeli na nejvyšší místo z druhé strany této Highway, té lépe
přístupnější.
