Taroko

Národní pak Taroko je asi nejkrásnějším místem na celém Taiwanu. Taroko se stalo národním parkem v roce 1986 a je slavné díky zdejšímu specifickému pohoří a také mramorovým kaňónům či útesům podél řeky Liwu.  

Řeka Liwu kolem města Tianxiang

Údolí vzniklo před 4 milióny let při vrásnění způsobeném pohybem litosferických desek, zejména desky Euroasijské a Filipínské. Tímto způsobem po milionech let větrných erozí a omýváním řekou Liwu vznikl dnes čtvrtý nejvyšší ostrov světa. Nejvyšší nadmořská výška pohoří v oblasti národního parku Taroko činí 3742 metrů.

Při naší první návštěvě tohoto národního parku jsme zvládli projít pouze část scénických oblastí, většina z nich je přístupná pouze na základě speciálního povolení z důvodu obtížnosti těchto stezek. Toto povolení lze však ve většině případů získat na webových stránkách národního parku: http://www.taroko.gov.tw/English/.

Kmen obyvatel Taroko alias Truku byl jedním ze 14 původních kmenů žijících na ostrově. Před stoletími v oblasti dnešního národního parku existovalo na 79 vesnic. Tito lidé se živili zemědělstvím, lovem a výrobou pokročilé látky, pleteniny a výšivky. Jejich zvykem také bylo obličejové tetování. Podle jiných zdrojů měli lidé kmenu Taroko také  další, naštěstí už dávno zrušený, zvyk: uříznout nepřátelům hlavu. Lepší představu o životě tehdejších obyvatel parku poskytuje rekonstrukce původní vesnice v místě nazvaném Buluowan, kde je rovněž možnost přespání.

Nejvhodnějším dopravním prostředkem je vlastní automobil či skútr, jelikož je potřeba mezi jednotlivými scénickými oblasti přejíždět, nelze vše projít pěšky (jak jsme zvyklí u nás). Stavbu silnice skrz národní park zaplatil její stavitel Ting Heng spolu s dalšími 212 muži životem – zavalily je balvany padající ze skal; až do dneška zde přišlo o život celkem 450 dělníků. Ani v současnosti není tento nádherný kaňon úplně bezpečný - na mnoha místech padá během období tajfunů kamení. 

Druhou naší zastávkou byl Swallow Grotto - stezka dlouhá přibližně půl kilometru, která je asinejznámější z celého Taroka. Povinností je při jejím procházení vzít si helmu. O tom my jsme ale nevěděli. 

 

Třetí zastávkou byl pak Lushui trail - velice příjemná procházka s překrásnými vyhlídkami. Součástí této trasy byl asi 30 metrů dlouhý tunel, takže jsme museli zapnout naše mobilní svítilny.

Další den jsme se vydali projet Tarokem skrz na skrz po Highway vedoucí do Nantou. První zastávkou byla horská vesnice Tianxiang, jejíž dominantou je Xiangde Temple, Daxiong Baodian a zejména pak sedmipatrová pagoda poskytující vyhlídku do širokého okolí.

 

Dále proběhla procházka přes visuté mosty pokračující až k jezeru Lianhua, které jsme ale z časových důvodů museli vynechat.

 

 

Highway vedoucí z Hualien do Nantou je považována za jednu z nejnebezpečnějších cest na světě vůbec - stoupá od moře až do téměř 3300 metrů nad mořem a poté zase klesá zpět. Pravdou však je, že cesta je výborně udržovaná, v každé horší zatáčce jsou veliká zrcadla a nebezpečí hrozí spíše za deště nebo po tajfunu. Nám ale počasí přálo, a jak!

Na další zastávce nás přepadl hlad, takže kromě mnoha fotek s 3200 let starým stromem (Bilu Sacred Tree) jsme se občerstvili v horské chatičce s výborným jídlem, ochutnávkou medu a sušených hub.

A pak už jsme jen stoupali výš a výš až do nejvyššího bodu nad Dayulingem (3 275 m.n.m), kde jsme opět potkali mnoho turistů, kteří si vyjeli na nejvyšší místo z druhé strany této Highway, té lépe přístupnější.