Thajsko: Khao Sok a Khao Lak

Tohle byla nejdobrodružnější část našeho cestování a do poslední chvíle jsme zvažovali, jestli to nezrušit. Koho by taky napadlo, jet s batoletem a bábi do džungle a přitom se uklidňovat, že jedeme do národního parku! Ale táhlo nás to za slony, a tak jsme i tuto výpravu uskutečnili.

Letěli jsme do Surat Thani, od Thai Rental půjčili naše druhé auto a jeli k Ratchaprapha Dam. Po jízdě ucpaným pátečním Bangkokem to byla jízda králů. 

 

Neměli jsme tu skoro nic zařízené předem a spíše jeli okouknout terén, protože podle internetu vše vypadalo jako neuskutečnitelné po vlastní ose a nutné rezervovat jako skupinovou tour přes hotel. Ale my jsme přijeli, zaparkovali na velkém neplaceném parkovišti přímo u mola, s chlapíkama v budově usmlouvali soukromou loď pro 3 za 1500 B (v hotelu chtěli 1500 B/osobu) a vyrazili na dvouhodinovou plavbu v „long-tail boat“ po jezeře se zastávkou na koupání na raft house, kde se dá také přenocovat. To nás taky hodně lákalo a uskutečnit by se to také přímo na místě dalo, ale ubytování nás už čekalo jinde.

 

Zarezervovali jsme si Royal Bamboo Lodge asi 5 minut pěšky od hlavního vstupu do národního parku Khao Sok – byly to takové chatky bez klimatizace, ale v pohodě, protože v noci byla teplota venku kolem 20 a přes den jsme byli pořád venku. Spali jsme poprvé pod moskytiérou a hlavně Tedíkovi se to moc líbilo a rád si pod ni zalézal i přes den. Ubytování bylo na hlavní cestě k parku, kde jsou noclehárny, restaurace, bary, masáže, obchody – nic nám tam nechybělo. A ta masáž za zvuků džungle stála za to!

 

 

Druhý den jsme opět na vlastní pěst vyrazili hledat slony - v hotelu nám akorát řekli: jeďte tamtou cestou. A my našli Win Elephant tour! Dva sloni pro tři lidi a batole – jeli jsme 60 minut, dostali i deštník proti slunci, sloni nám podávali kvítí, hráli na harmoniku a mohli jsme je i sprchovat a krmit. V půlce cesty nám nabídli přesednout na sloní hlavu – opravdový zážitek! :O

 

 

 

Tedíka jízda na slonovi strašně vyčerpala a hned nám v autě usnul. Potřeboval spát aspoň hodinu, a tak babi zavelela a jelo se na pláž Khao Lak, místo postižené vlnou tsunami v roce 2004. I když je tam velký památník, místo je to dnes dosti pusté a krom pár turistů jsme potkali jenom místní. Udělali jsme si skromný piknik, skočili do moře a jeli zpátky na ubytování se smíšenými pocity. Ale viděli jsme Indický Oceán!

Cestou jsme se ještě zastavili na vyhlídce do džungle a u vodopádu. 

Do národního parku jsme se nakonec hlavním vchodem rozhodli nechodit, protože pouze pár cest je otevřeno pro turisty bez průvodce. Hlavně nás trochu naštvali, protože vstup do parku je 300 B/os a ten platí jenom v ten den (ne 24 hodin, jak jsme se původně dočetli) a podruhé se nám to nechtělo už platit (první den jsme to zaplatili u Ratchaprapha Dam). Navzdory tomu se Khao Sok ukázal jako výborná volba a můžeme jenom doporučit ostatním. Dvě noci tam nám tak tak stačily, abychom se toho klidu a zeleně divoké džungle nasytili.

Thajsko: Ayutthaya a Kanchanaburi

Naše cesty směřovaly z Bangkoku do města Ayutthaya, které bylo v letech 1350-1767 centrem Siamského království a zároveň je zapsáno v UNESCO. V celém městě se nalézá velké množství nákladných staveb a více než 400 buddhistických klášterů.

Jeli jsme tam po vlastní ose – pronajali si v Bangkoku na letišti auto, vyzvedli babičku Daninku a za necelé dvě hodinky dorazili na místo. Kupodivu jsme při tom nezpůsobili žádnou katastrofu, protože řízení vlevo - volant vpravo je zpočátku dosti brutální kombinace. Ve městě jsme bydleli v P.U. Inn a můžeme jen doporučit – dostali jsme ubytování v přízemí hned u bazénu se skvělým zázemím pro lenošení a popíjení.

Navštívili jsme chrám Chai Watthanaram, nejslavnější Wat Phra Si Sanphet a další chrámy v historickém centru Ayutthaye. Něco tak dechberoucího jsme viděli poprvé v životě :O 

 

 

Dále jsme zamířili do města Kanchanaburi, známého mostem přes řeku Kwai. I když nás samo městečko Kanchanaburi moc nezaujalo, podél řeky Kwai to docela žilo.

  

Naopak nás příjemně překvapil národní park Erawan, kam se dá z Kanchanaburi dojet na jednodenní výlet a mrzelo nás, že už jsme neměli další den na národní park Sai Yok. V NP Erawan jsme se vydali na Erawan vodopády, které mají celkem 7 pater – popravdě, zvládli jsme pouze čtyři patra, protože terén výše nebyl moc vhodný pro výstup s batoletem. V těchto vodopádech se dá v každém patře koupat a příjemně se zchladit, takže chlapská část výpravy to pochopitelně využila. Navíc se tam zrovna natáčelo nějaké thajské televizní veledílo a mezi vodopády běhali kluci a holky se samopaly - prostě Most přes řeku Kwai se vším všudy!