Thajsko: Bangkok

Bangkok jsme podobně jako většina turistů v Thajsku navštívili hned první a seznámili se tam, jak to v tomhle koutě světa vlastně chodí. Je to neskutečný mumraj lidí: centrum města není propojeno metrem, autobusy jsou k prasknutí a v taxi nebo rikše snadno uvíznete v hodinové zácpě. Navíc hrozí, že rikša pojede trochu jinam, než by člověk zrovna chtěl - v pořádném vedru a smogu. Spolehlivě funguje jenom říční doprava.

Ubytování: Chtěli jsme původně bydlet v centru, abychom to měli blízko k hlavním památkám. Ale něco jako centrum je čínská čtvrť a byli jsme moc rádi, že jsme místo ní nakonec vybrali část Sukhumvit na dvou linkách metra. Hotel Galleria 10 předčil naše očekávání. Skvělé jídlo, služby, střešní bazén s barem atd. Taky to bylo jediné ubytování, kde jsme za celou dovču dostali dětskou postýlku. Sukhumvit je moderní čtvrť kolem metra Asok - najdete tam stylovou nákupní zónu, nadchody nad několikaproudovou cestou a restaurace s přijatelnými cenami za jídlo.

Bangkok jsme bohužel nestihli prochodit celý, ani týden by nám nestačil. Vybrali jsme Luphini park a potom chrámy kolem řeky. V Luphini parku jsme strávili skoro půlden – pozorovali místní frmol, jezdili na šlapací labuti a krmili ryby z loďky – pohoda!

Další den jsme se vydali na chrámy. Jeli jsme metrem a hned pak si nás odchytil řidič rikšy, který nám vysvětloval, že po čínské čtvrti rozhodně nemůžeme chodit pěšky a že nás k lodi za 30 B doveze – ale dovezl nás ke svým kámošům, kde si jízdu lodí účtovali v tisícovkách. Google věděl, že za 15 minut chůze se dostaneme na oficiální molo, odkud jezdí turistická loď za 40 B. A tak jsme nakonec tou čínskou čtvrtí stejně pěšky šli. 

Turistická loď byla fajn a my vystoupili u buddhistického chrámu Wat Arun na západním břehu řeky Chao Phraya. Hlavním znakem tohoto chrámu je khmerská věž. Podél řeky je postaveno dalších šest pavilonů v čínském stylu a socha Buddhy. 

Královský palác na protějším břehu jsme shodou okolností obešli jen kolem vnějších zdí: hladové a nevyspané dítě, nevhodný oděv a vysoké vstupné. Následovalo krátké vyjednávání u taxíku a rikšy, která nakonec zvítězila. Neber svezení v totální dopravní zácpě za 100 B. Ale měli jsme štěstí na řidiče, který dokázal projet i nemožné a dovézt nás na hlavní nádraží, odkud už naštěstí vedlo metro k hotelu. Po tomhle zážitku už člověku na odpoledne a večer stačily jen drobné thajské slasti: bazén, drink, masáž… :O

Hongkong

Hong Kong je město v Jihočínském moři a rozkládá se na několika ostrovech a poloostrově. Letiště je dosti daleko od hlavní části Hong Kong Island (Victoria), ale díky skvělé dopravě se tam dá dostat za hodinu v podstatě odkudkoli. Kromě letištních autobusů zajišťuje dopravu taky vlakový expres z Hong Kong Station, k jehož lístku je zdarma minibus do dalších částí města.

My jsme jeli letištním autobusem, protože jsme první dvě noci chtěli strávit v hotelu na pláži a zamířili tedy na Gold Coast v "Nových teritoriích". Obavy z nedostupnosti civilizace byly naprosto zbytečné - pár minut od hotelu bylo malé náměstí v italském stylu s restauracemi, bary, supermarketem, 7/11 i McDonald´s. Gold Coast Hotel je krásná prázdninová destinace, taky protože z hotelu vede branka rovnou na pláž a podél pláže chodník až do přístavu. 

I když jsme neměli potřebu nikam vyjíždět, udělali jsme si podvečerní výlet do Tuen Mun - do parku a na večeři. 

Hong Kong patří mezi nejhustěji osídlené oblasti světa a celé město funguje jako vícepatrové: v podzemí je metro a podzemní chodby pro davy lidí, na ulici jezdí auta a další doprava, další lidé se pohybují po "footbridge path", což jsou nadchody, které propojují jednotlivé budovy. Problémem bylo, že Google navigace nadzemní cesty nezná, a tak jsme se jako jedni z mála snažili pohybovat po ulici….tedy ovšem kromě nákupní zóny kolem Paterson Street. I na dětském hřišti bylo docela plno.

Na ostrově Hong Kong jsme dvě noci bydleli v úplném centru kolem metra Wan Chai - na každém rohu byly bary či kluby a nebýt našeho mimi, tak bychom hotel v noci ani nepotřebovali :O Uniknout z ruchu města se dalo do Hong Kong parku a botanické zahrady, akorát obě zelené zóny jsou až v kopci, takže ve spojení s naším blouděním po ulici jsem na nás byla večer únava znát.

V neděli jsme cestou na Central Plaza náhodou narazili na Sky Chapel, tedy kostel v oblacích, kde probíhala v 75.patře bohoslužba a kam jsme se na chvilku podívali - zpívalo se, tancovalo se a my obdivovali úžasné výhledy i velmi specifický styl mše.

Poté jsme zamířili na Victoria Peak, vrchol hlavního ostrova, kam jede podobně jako na Petřín lanovka, jen tam směřuje více lidí a lanovka jede strměji (v úhlu až 45 st.). Ale vyhlídka zejména ze Sky Terrace stála za to!

V Hong Kongu se míchají komunity z jihovýchodní Asie a přináší sem i svou kulturu a zvyky, takže je úplně normální se scházet podél metra či v parku, roztáhnout si svoji krabici nebo jinou podložku a obědvat nebo odpočívat jen tak se známými.

Poslední večer jsme chtěli ještě stihnout Light Show, kterou jsme sledovali z pirátské lodi a byl to vrcholný zážitek celého našeho pobytu.

Bohužel jsme nestihli výlet na Lantau Island se sochou Buddhy (ten je ale menší než ten taiwanský) a taky na ekologický ostrov Lama, takže tyto dvě místa stejně jako DisneyLand si necháváme na příště...